Jak bolí artroza kyčle: příznaky, příčiny a úleva od bolesti

Nikdy jsem si nemyslela, že mě jednou dostihne problém tak starý jako lidstvo samo: bolest kyčle. Je to jeden z těch zdravotních problémů, který se neptá na věk, postavu ani to, kolik kroků za den uděláte. Jedna věc je jistá; když vás začne bolet kyčel a podezříváte artrozu, je to bolest jiného kalibru než třeba natažený sval po józe nebo náročném výšlapu. Je jako by vám v kyčli někdo skřípal pískem a najednou se každodenní pohyby změní v malou výpravu za limitem vlastně běžného života. Žádné ostré vystřelení, žádná tupá bolest. Tahle bolest je proměnlivá a v jednu chvíli si říkáte, jestli se vám jen nechce jít na procházku, a za týden přemýšlíte, jestli zvládnete vstát z postele. Přitom kyčel je kloub, co se stará o velkou část vaší svobody. Bez ní se těžko chodí, jezdí na kole, tancuje i jen běží na tramvaj s rozepnutou bundou. Tak co s tím, když artroza začne klepat na dveře?

Co je artroza kyčle a jak vzniká

Artroza kyčle – odborně koxartróza – patří v Česku mezi nejčastější diagnózy u ortopedů. Mluvíme o opotřebování chrupavky v kyčelním kloubu. Chrupavka totiž není ohebná žvýkačka. Je to pevná, ale hladká destička, co má utlumit nárazy, rozdělit zátěž a dovolit hlavici stehenní kosti lehce klouzat v jamce pánve. Jenže časem tahle vrstva ztrácí na síle, zdrsňuje, až zmizí na některých místech docela. V tu chvíli se kosti otírají přímo o sebe. To nebolí jako zlomenina nebo pohmoždění – to je bolest plíživá, někdy ostrá, jindy tupá, která vás odradí od chůze i nádechu. V Česku podle dat ÚZIS trpí koxartrózou až půl milionu lidí a operace kyčelního kloubu patří mezi nejčastější výkony. Stačí být o trochu více náchylný – třeba mít vrozenou odchylku stavby kyčle, dřívější zranění, nadváhu nebo dělat atletiku celý život. Vliv ale mají i hormony nebo dědičnost. Nicméně někdy prostě člověku „dojde kloub“, ani neví jak a proč.

Všimli jste si, že artroza většinou nebolí naráz, spíš se nenápadně připlíží? Ze začátku je to občasné nepohodlí, ráno trochu ztuhlosti, nejde tak lehce obout boty. Pak bolest přichází při delší chůzi, třeba po výletě – a když si myslíte, že vám prostě „skříplo“ po fyzické námaze, začne vás zlobit i při odpočinku v křesle. Lidé popisují pocit, jako kdyby měli v kyčli písek, někdy pociťují nestabilitu a někdy bolest vystřeluje až do kolene. Celý pohybový aparát reaguje na změnu chůze, začínají bolet záda, kotník nebo svaly. A podívejte, tady nejde jen o bolest. Artroza vezme člověku chuť do pohybu, oblíbené aktivity a někdy bohužel i radost ze života. Nejsilnější je ráno po probuzení, po dlouhém sezení nebo až večer, kdy kyčel doslova cítíte „až na kost“.

Jak se artroza kyčle projevuje a jaká je její bolest

Bolest při artroze kyčle není vždy stejná. Každý si ji zažije trochu jinak, ale často má několik společných znaků. Prvním varovným prstem je, když začne bolavá kyčel omezovat vaše běžné denní rituály. Není to bolest, kterou ignorujete – ale často si na ni zvyknete a snažíte se ji zamluvit. Když jsem se poprvé setkala s člověkem, který měl koxartrózu (bylo to na chatě u známé), popisoval bolest jako tupý tlak uprostřed kloubu, který sílil po každé delší procházce. Další známý zase mluvil o křupání, které mu připomínalo štěrk v botě.

Mezi hlavní typické projevy patří:

• ztuhlost po ránu nebo po delším nehybném sezení;
• bolest při zvedání se ze židle, v některých případech bolest při oblékání ponožek či zavazování tkaniček;
• omezena pohyblivost při úkrocích do stran;
• bolest vystřelující do stehna nebo do kolene – mnozí si myslí, že mají problém s kolenem, ale je to právě kyčel;
• chůze se změnou stylu, tzv. kulhání či šetření nohy, což rozpoznají i lidé v okolí;
• praskání a tření v kloubu, které se může projevit slyšitelně při větším pohybu;
• bolest se může ozvat i v klidu, ve spánku, v noci vás budí změna polohy nohy.

Možná jste si všimli, že bolest nebývá vždycky přímo v kyčli. Zavádějící může být právě vystřelování do kolene – to je důvod, proč lidé dlouho neřeší skutečného viníka. Další past? Ostatní klouby to s vámi odskáčou, svaly bývají přetížené. Tělo začne měnit stereotypy pohybu, jinak stojíte, špatně došlapujete, záda bolí víc než obvykle. Artroza navíc mívá horší dny a lepší dny, jindy cítíte bolest jen slabě a pak zase udeří jako rána kladivem. Typičtí jsou lidé po padesátce, ale dá se najít i u mladších – poslední dobou o tom mluví i sportovci po třicítce nebo ženy po období hormonálních změn. Zatím je artroza nevyléčitelná, to ale neznamená vzdát se. Existuje spousta cest, jak bolest zvládat a kvalitní život si udržet, pokud znáte správné triky a možnosti.

Diagnostika a léčba artrozy kyčle

Když jdete k lékaři s podezřením na artrozu kyčle, čeká vás pár testů a hodně otázek. Nejčastěji bude chtít ortoped vědět, kdy bolest začala, jak vás omezuje a co pomáhá. Obvyklým vyšetřením je rentgen; ten totiž nejspíš prozradí, jak je na tom vaše chrupavka. V těžších případech se přidává i magnetická rezonance. Lékař zkoumá i rozsah pohybu v kloubu, zjišťuje citlivost při rotaci a stabilitu. Někdy požádá o krevní testy, aby vyloučil například revmatické záněty. To všechno proto, aby léčba nebyla jen o pilulce na bolest.

Léčba artrozy kyčle se dá zvládnout v několika rovinách. Prvním krokem bývá změna životního stylu. Zní to jako klišé, ale smysl to má – váha navíc dává kyčli pořádně zabrat. Zhubnutí o pár kilo může snížit tlak na kloub o desítky kil během dne. Svou roli hraje i správný typ aktivity: zapomeňte na výběhy po asfaltu nebo skákání přes švihadlo na betoně. Vhodné jsou chůze na měkkém podkladu, plavání, aquafitness či jóga. Už dávno neplatí, že „pohyb není vhodný“ – naopak, cílené cvičení posiluje svaly a prodlužuje životnost kloubu. Fyzioterapie je zázrak v praxi, protože vás naučí správné pohybové stereotypy a uleví od zbytečného napětí ve svalech. U mě doma má Radek cvičení za trest, ale když ho bolí kyčel, sám mi řekne: „Kdy už půjdeme na fyzio?“

Bolest v akutní fázi pomůžou tlumit analgetika a nesteroidní antirevmatika (např. ibuprofen nebo diklofenak), někdy se ordinují i injekce přímo do kloubu – například kyselina hyaluronová či kortikoidy, ty ale nejsou na dlouhodobé použití. Fyzioterapeut doporučí ortézy, kompenzační pomůcky nebo nordic walking hole, které odlehčí kloub. U těžkých případů, kdy už žádné metody nepomáhají a bolest výrazně snižuje kvalitu života, přichází v úvahu operace. Tzv. totální endoprotéza znamená nový kloub z kovu a plastu – v Česku se ročně dělá kolem 13 tisíc těchto operací. Je to nová šance na plnohodnotný život, ačkoliv rehabilitace bývá delší.

Některé doplňky stravy, třeba kolagen, chondroitin nebo glukosamin, mohou zpomalit proces opotřebování, ale zázraky nečekejte. Pomáhá i změna jídelníčku: omega-3 mastné kyseliny, dostatek ovoce, zeleniny, vynechání průmyslově zpracovaných potravin. U artrozy se také nabízí alternativa v podobě magnetoterapie, laseru nebo akupunktury – u některých lidí mají tyto metody efekt a dovedou bolest výrazně utlumit, jiní naopak nezaznamenají změnu.

Co vám může pomoci a jak žít s artrozou kyčle

Neexistuje univerzální rada, jak „přestat cítit artrozu kyčle“. Skvělý je přístup kombinující různé metody. Co opravdu funguje, jsou drobné změny v denním režimu – kousek po kousku. Pokud se ráno sotva zvednete z postele, zkuste před vstanutím mírné protažení v leže. Menší polštářek mezi kolena při spaní chrání kloub před tlakem. Pohybujte se pomaleji, vnímejte polohu nohou – kyčel se nerada točí v nečekaných úhlech a prudkých krocích. Skvělá je horká sprcha na povolení svalů před ranním cvičením. Hledejte vhodnou obuv – extra měkká podrážka nebo kvalitní ortopedická vložka dokáže někdy udělat divy.

Chcete tipy, jak běžně žít s artrozou kyčle?

• Nezastavujte se – ale vybírejte aktivity s rozumem. Ideální je pravidelná svižná chůze, plavání a cvičení na udržení svalů kolem kyčle.
• Sledujte váhu – i 3 kila dolů změní zátěž na kloub dost viditelně.
• Myslete na ergonomii doma i v práci – zkuste vyšší židle, vyvýšený záchod, madla do sprchy.
• Používejte kompenzační pomůcky, i když se vám možná ze začátku nechce. Hole nebo francouzská berla není prohra.
• Neexperimentujte bez konzultace – zejména s novými léky i bylinkami. Lékař vám poradí, které mají smysl v kombinaci s vaší léčbou.
• Dopřejte si lehkou masáž okolních svalů – uvolní napětí a někdy utlumí bolest.
• Při nástupu silné bolesti zkuste ledový obklad, při dlouhodobé ztuhlosti zase suché teplo na kloub.
• Pokud začnete kulhat nebo máte dojem, že se noha zkracuje, hned řešte u ortopeda – pokročilá artroza vede i ke změnám délky končetin.

Pocit, že každý den začíná nekomfortní bolestí, dokáže člověka psychicky srazit. Nestojí ale za to ztrácet naději. Kvalitní život je možný i s artrózou kyčle – chce to hledat, co funguje, netrápit se zbytečně a nebát se říct si o pomoc. Není to slavnostní věta, ale když si vzpomenu na Radka, jak před rokem nemohl ani vylézt k plotu za domem a dnes si troufne na výlet, vím, že to má smysl. Pohyb je lék a malá změna každý den znamená méně bolesti a víc radosti. Tak ať bolí co nejméně!